Několik rad a doplňujících pokynů pro soutěžící o Cenu Karla Čapka PDF Tisk
Cena Karla Čapka - Informace
Napsal uživatel Jiřina Vorlová   
Pondělí, 30 Září 2013 00:00

Každý z vás jistě chcete v soutěži uspět co nejlépe. K tomu je potřeba, aby její administrátor váš příspěvek přijal a nevyřadil jej z nějakých formálních důvodů nebo pro porušení anonymity a aby si ho porotci s chutí přečetli a líbil se jim.

Základním předpokladem je pozorně si přečíst aktuální propozice soutěže a přizpůsobit se jim. To platí pro každou soutěž, ne pouze pro CKČ. Různé soutěže mívají pravidla různá, navíc se mohou ročník od ročníku měnit. Nový ročník CKČ se vyhlašuje po Parconu (ten obvykle bývá koncem srpna nebo v září), takže její aktuální propozice lze najít na webu (včetně těchto stránek Fandomu) a ve specializovaných časopisech (XB-1, Pevnost) obvykle od září do uzávěrky pro příjem příspěvků (zpravidla 30. listopadu). Pokud máte zájem se CKČ zúčastnit a trefili jste se zrovna do období, kdy probíhá hodnocení nebo příprava vyhlašování výsledků dosavadního ročníku, přečtěte si alespoň článek Statut literární soutěže "Cena Karla Čapka", najdete v něm obecné zásady, rozdělení do kategorií a technické podmínky soutěže.

 

Co udělat pro to, aby vás neproklínal administrátor:

  • Papírové výtisky musejí být anonymní. Nepište proto do příspěvků (nikam - ani na začátek, na konec nebo do záhlaví či zápatí stránek) své jméno, příjmení, přezdívku, pseudonym ani bydliště. Zkontrolujte si prosím své dokumenty, jestli se tam něco takového nevyskytuje a nežádoucí údaje odstřihněte nebo nějak znečitelněte.
  • Elektronická verze by měla mít ten samý vzhled stránek jako tištěná forma, včetně odpovídajících čísel stránek. Slouží mimo jiné i k tomu, aby se daly znovu vytisknout stránky, které se při putování mezi porotci ztratí, poškodí nebo dojdou jiné úhony. Posíláte-li v balíku i nosič dat, stačí jen jeden, na kterém budou všechny příspěvky. Výhodnější však je, pošlete-li místo toho elektronickou verzi e-mailem jako přílohu, odpadnou případné starosti s nečitelností média. Pro mě je akceptovatelný formát MS Office (doc, docx) a Open Office (odt - zde ovšem opravdu dbejte na vyloučení diakritiky a mezer v názvu souboru, viz další bod), konec konců i prostý plain text (txt) - pro jiné soutěže a administrátory to ovšem platit nemusí, takže tohle rozhodně neberte obecně.
  • V názvech souborů nepoužívejte diakritiku, a pokud možno ani mezery. Místo mezer jsou lepší podtržítka (_).
  • Text pište (a tiskněte) černobíle (tj. černé písmo na bílém pozadí), nepoužívejte pokud možno žádné barvy ani odstíny šedi, stínování a podobně, ani u nadpisů - to vše jednak zhoršuje čitelnost, jednak zbytečně zvyšuje velikost souborů.
  • Používejte standardní dobře čitelné fonty, nejlepší je Times New Roman nebo Arial, těmi je vybaven prakticky každý počítač a každý systém. Nehrozí pak nebezpečí, že pro někoho bude text kvůli zmršené diakritice nečitelný. Různé obskurní fonty, jsou-li součástí uloženého souboru, zase neúměrně zvyšují jeho velikost. Nevhodný pro tisk a hlavně čtení je font Calibri, který se jeví opticky zdánlivě menší, než ve skutečnosti je. Calibri je defaultní font v MS Office 2007, doporučuji tento default změnit - všichni příjemci vašich dokumentů budou šťastnější
  • Cena Karla Čapka je soutěž literární. Nevkládejte proto do textu obrázky a grafiku z důvodů čistě estetických, ani jako obálku díla. Pokud je k pochopení příběhu vhodný nějaký doplňkový náčrt nebo mapa, které nemusejí být vloženy na přesně určené místo v textu, je lepší příložit je jako samostatný soubor a do papírového výtisku jako samostatné nečíslované stránky.
  • Cena Karla Čapka je soutěž literární, nikoli soutěž DTP. Tiskněte prosím a formátujte své texty na klasickou A4 na výšku, nerozdělujte sazbu do sloupců a na A5.
  • Každému příspěvku by měl odpovídat jeden soubor, to znamená nečleňte příspěvek do souborů podle kapitol, nerozdělujte ho na „desky“, „vnitřek“ a „obsah“ a podobně. Administrátor jednak potřebuje celistvý soubor ke kontrole rozsahu a zařazení do odpovídající kategorie, jednak jen tak je zaručeno, že při spojování souborů nedojde k nějaké změně formátování nebo číslování stran oproti tištěné verzi. Rovněž nespojujte několik příspěvků do jednoho souboru.
  • Název díla je standardní součástí textové části, nedávejte ho třeba pouze někam do záhlaví. Uvědomte si, že administrátor soubor dále zpracovává (a záhlaví se pochopitelně do prostého přenášení textu a do počtu znaků nezahrne) a že existují různá kapesní čtecí zařízení, která nemusejí speciální formátovací prvky sofistikovaných editorů podporovat. Z tohoto důvodu nepoužívejte členění dokumentu do oddílů a jiné vychytávky, snažte se dokument udělat co nejjednodušší, tak aby byl použitelný nejen na vašem počítači, ale i pod jiným operačním systémem a v jiném editoru. Pokud chcete, aby každá kapitola novely začínala na nové stránce, můžete do textu ručně vložit znak konce stránky. Rovněž nepoužívejte speciální řídící znaky a objekty, například dělení slov nebo vkládané iniciály.
  • Pro účast v soutěži je nutná elektronická i papírová verze. Zaslání elektronické verze neznamená, že není třeba poslat i tři papírové výtisky běžnou poštou. Výjimky jsou možné pouze po dohodě s administrátorem a týkají se zejména účastníků ze zahraničí, protože u mezinárodních zásilek je neúměrně drahé poštovné. Předpokladem je včasné zaslání souboru, u novel doporučuji alespoň 14 dní před uzávěrkou.
  • Své e-maily prosím podepisujte i svým občanským jménem a příjmením, není-li uvedeno přímo v hlavičce mailu, a nezapomeňte u něj vyplnit i předmět (jinak se může nechtěně stát, že skončí v koši mezi spamy). Jako administrátor jsem jedinou osobou, která do vyhlášení výsledků zná autory všech prací (a proto jsem principielně vyloučena z řad porotců), takže v tomto případě žádné porušení anonymity nehrozí. U jiných soutěží mohou být propozice jiné.
  • Před odesláním si zkontrolujte, zda jsou všechny tři papírové výtisky kompletní, tj. obsahují všechny stránky a ve správném pořadí. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby stránky byly očíslované a zkompletované (u delších prací, na které nestačí sešívačka nebo kancelářská sponka a nemáte k dispozici vhodný prostředek, například kroužkový rychlovazač, alespoň dát každý výtisk do samostatných desek nebo přehnutého papíru). Pokud používáte sešívačku, ověřte si, že sponka na sešití dané tloušťky opravdu stačí a že její ohnuté konce na zadní straně nejsou příliš krátké a po druhém nebo třetím přečtení nezačnou odpadávat poslední listy. Pokud je sponka příliš malá, raději práci nesešívejte, postarám se o to sama (mám k dispozici masivnější sešívačku i sponky). Při sešívání by měly konce sponky být aspoň centimetr od okraje papíru - jinak hrozí, že se počáteční nebo koncové  listy při kolování ze svazku vytrhnou.
  • Zkontrolujte, že každá stránka textu je čitelná, že třeba během tisku nedošel v tiskárně toner. Zejména u novel dochází k tomuto případu poměrně často.
  • Nezapomeňte na průvodní materiály - seznam příspěvků a čestné prohlášení může být na jedné stránce, opatřete je datem (nebo alespoň rokem). Uvítám zaslání průvodky i elektronicky současně se doubory s příspěvky, abych mohla údaje do adresáře ze souboru zkopírovat a nemusela jsem je opisovat ručně - vyvaruju se tím nechtěných chyb a překlepů. Výtisk čestného prohlášení vlastnoručně podepište. Nemusíte je (na rozdíl od jiných soutěží, které hodnotí i hlavní organizátor přebírající zásilky) vkládat do samostatné obálky, ale měly by být na papíru velikosti alespoň A5, různé malé cancourky se nedají pořádně založit do archivu a z desek vypadávají. Od zahraničních účastníků, kteří po dohodě neposílají zásilku poštou, potřebuji čestné prohlášení s podpisem alespoň oskenované. Vy, kdo si se zněním prohlášení nevíte rady, vězte, že stačí obyčejná veta: „Dávám své příspěvky organizátorům CKČ k dispozici pro publikování dle propozic soutěže bez nároku na honorář. Datum, podpis.“
  • V průvodce uvádějte i své občanské jméno, i když chcete publikovat pod pseudonymem. Na schránce a v občanském průkazu obvykle pseudonym napsán nebývá, takže při doručování tištěného zpravodaje s výsledky a prokazování totožnosti finalistů pro vstup zdarma na slavnostní vyhlášení by mohly nastat problémy.
  • V průvodce prosím uveďte i údaje potřebné ke spárování platby registračního příspěvku (částku, datum a způsob platby a variabilní symbol - nejlepší je darum narození ve rvaru DDMMRRRR).
  • Ověřte si, že vaše práce nebyla zveřejněna (ani její část nebo starší verze) v nějakých celostátně přístupných médiích, tedy volně prodejných časopisech a novinách, rozhlase, televizi a nevyskytuje se ani na internetu - a to ani na vašem soukromém webu ani v žádném archivu. Mějte na paměti, že prosté smazání nebo znepřístupnění kdysi zveřejněného příspěvku na různých literárních serverech obvykle nepomůže - text je dohledatelný v archivech, a kromě toho, práci mohl číst i nějaký porotce, který pak na to upozorní. Vězte, že člověka, který pošle do soutěže povídku, kterou mi Goolge „vyplivne“, že byla kdysi na webu, byť v nějaké starší, přesto snadno indentifikovatelné verzi, a na upozornění suverénně tvrdí, že nikde na webu není, proklínám zvláště šťavnatě. Takže nejste-li si jisti, napřed se mě zeptejte. Zajistěte si také, že se ke zveřejnění nedojde ani do uzavření aktuálního ročníku CKČ (třeba jste poslali povídku někam do časopisu a dosud jste nedostali ani kladnou ani zamítavou odpověď). Do uzavření aktuálního ročníku rovněž nesmí být obeslána v jiné soutěži celostátního významu.
  • Rozdělení do kategorií se provádí podle počtu znaků včetně mezer.
    • Mikropovídka - max. 9 000 znaků
    • Krátká povídka - 9 001 až 30 000 znaků
    • Povídka - 30 001 až 90 000 znaků
    • Novela - 90 001 až 450 000 znaků
    To ovšem neznamená, že s mezerami a jinými oddělovači budete zacházet, jak se vám zlíbí! Dávejte mezery tam, kam podle pravopisu a typografie patří, tedy zejména mezi jednotlivé věty po interpunkčních znacích, za koncové uvozovky (nikoli před ně), před počáteční uvozovky (nikoli za ně), z obou stran pomlček používaných ve funci čárky ve větě a podobně. Mezery rozhodně nepatří na začátek odstavce (odsazení prvního řádku se dělá formátováním pomocí stylů, nikoli mezerami) ani na jeho konec za poslední znak. Je rovněž dobré zkontrolovat si, zda se v textu nevyskytují dvojité mezery.
    Nesnažte se snížit počet znaků a dosáhnout tak zařazení do kratší kategorie tím, že budete vynecházat „grafické“ oddělovače mezi dějovými liniemi, které byste jinak použili. Celý řádek hvězdiček není opticky moc hezký, ale jedna nebo tři vycentrované hvězdičky pro tento účel bohatě postačí.
  • Pošlete svůj příspěvek včas. Dostane-li ho administrátor na poslední chvíli a zjistí-li nějaký formální nedostatek, nebude mít čas na jeho odstranění a bude muset k lítosti své i vaší příspěvek ze soutěže vyřadit. A pokud vidíte, že nestíháte, domluvte se mailem, zda lze počkat. Zpravidla první pátek v prosinci se odvážejí zkompletované balíky na Fénixcon, aby se předaly porotcům.
  • Mějte na paměti, že administrátor není váš nepřítel, naopak vám rád poradí a zodpoví případné dotazy na mailu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript (pokud z nějakého důvodu nefunguje, zkuste Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ). Musí však dbát na dodržování regulí Ceny Karla Čapka. Jak už jsem se zmínila, jako jediný zná autory jednotlivých příspěvků, proto nemůže být porotcem a ovlivnit výsledky soutěže, takže úplatky i hrozby fyzickým násilím jsou zbytečné:-)
  • A ještě jedna prosba - pokud už jste se CKČ zúčastnili a od té doby jste změnili jméno (týká se zejména dívek po provdání) či adresu, prosím, upozorněte na to. V CKČ totiž evidujeme nováčky kvůli udělování ceny Skokan. Přestěhuje-li se Ignác Protentokrát z Veveří do Brna, jedná se s největší pravděpodobností o tutéž osobu, ovšem přestěhuje-li se do Brna Jan Novák z Prahy, je identifikace horší. Změnu adresy nahlaste i v průběhu soutěže, po Parconu je účastníkům rozesíláno speciální číslo Interkomu věnované CKČ, když se mezitím přestěhujete, vrátí se zásilka jako nedoručitelná.

Co udělat pro to, aby vás měli rádi porotci:

  • Jednotlivé výtisky musejí být čitelné, tedy dostatečnou velikostí písma a kvalitním tonerem (nebo páskou, pokud ji ještě někdo používá). Velikost písma je doporučována 12, řádkování 1,5. Příspěvky tištěné písmem menší velikosti než 10 by porotci administrátorovi omlátili o hlavu, ten proto takové práce do Ceny Karla Čapka vůbec nepřijme. Na to se má moc rád, není žádný sebevrah a ví, že proti drtivé přesile porotců by neuspěl.
  • Při tisku pokud možno používejte proporcionální písmo, například font Times New Roman nebo Arial. Neproporcionální písmo (například Courier) je mnohem hůře čitelné. Také některé fonty jsou hůře čitelné, protože mají tenčí linii nebo opticky menší velikost - proto je například naprosto nevhodný Calibri.
  • Nesnažte se formátovat text na normostrany. Normostrana je historický útvar z dob mechanických psacích strojů, sloužící toliko k určování délky textu. Vzhledem k nejasnostem při určování počtu NS stejně je od 29. ročníku rozsah kategorií udáván v počtu znaků (včetně mezer). Rozložte text na celou A4, okraje jsou doporučovány minimálně 2, lépe 2,5 cm, zejména na hřbetě delších prací je dostatečný okraj nutný. Doporučován je jednostranný tisk, nicméně i oboustranný je běžně akceptovatelný za předpokladu, že text nebude prosvítat skrz a zhoršovat tak čitelnost.
  • Tiskněte a formátujte svůj text na standardní A4 na výšku, tak aby poroci nemuseli při odebírání z hromady příspěvek nějak natáčet, zjišťovat, jak má být orientován a v jakém pořadí jsou stránky.
  • Své dílo si pořádně přečtěte, před závěrečným tiskem opravte všechny chyby a překlepy, i/y, s/z, čárky v souvětích a podobně. Rovněž mezery na správném místě, správné členěni do odstavců a interpunkce, zejména u přímé řeči, hrají při hodnocení svou roli. Zkušení účastníci to vědí, ale začátečníci často nedocení, že i toto je vizitkou autora, a mnohdy svou nedbalostí způsobí, že jejich práce je v konečném pořadí zařazena o hezkých pár příček níže. Užitečnou pomůckou při opravě chyb se může stát internetová jazyková příručka http://prirucka.ujc.cas.cz/.
  • Jednotlivé stránky číslujte a snažte se, aby ani po desátém čtení se příspěvek porotci nerozpadl a neodpadávaly z něj listy. Administrátor se sice bude snažit o technickou kontrolu a potřebné úpravy, ale přijde-li mu během posledních tří dnů před uzávěrkou padesát zásilek, nebude schopen to časově zvládnout.

Co vás možná ještě bude zajímat:

  • Kdo se může soutěže zúčastnit? Každý jedinec či kolektiv autorů schopný vyprodukovat literární dílo požadovaného žánru a rozsahu v českém nebo slovenském jazyce, bez ohledu na věk, pohlaví, národnost, státní občanství, místo bydliště či galaktickou příslušnost. Do Ceny Karla Čapka se tedy může přihlásit Čech, Slovák, Hotentot, Cimmeřan či Klingon, důležitá je jen literární kvalita a jazyk soutěžního příspěvku.
  • Jak probíhá hodnocení soutěže? Každý porotce za hodnocenou kategorii vyplní tzv. pyramidu. Ta má šest řádků. Na první místo lze umístit nejvýše jednu práci, na druhé místo nejvýše dvě, až na šesté místo nejvýše šest prací. Do pyramidy se tedy vejde maximálně 21 prací, ale ne všechny pozice musejí být zaplněny. Práce na prvním řádku získává 60 bodů, na druhém 30, na třetím 20, čtvrtém 15, pátém 12 a šestém 10 bodů. Výsledné pořadí se pak určí podle prostého součtu bodů, příspěvek, který získal v dané kategorii nejvíce bodů, vyhrává.
  • Tento bod je v souvislosti s přechodem na zařazování do kategorií podle počtu znaků poněkud irelevantní, nicméně pro někoho možná stále zajímavý. Co je to tisková normostrana? Je to historický formát, jehož skutečný význam znají už jen pamětníci, a pochází z dob, kdy se rukopisy odevzdávaly psané na psacím stroji, na němž se nastavilo řádkování 2 a zarážka konce řádku na 60 znacích. Tisková notmostrana je tedy definována jako stránka o 30 řádcích s nejvýše 60 znaky na řádku. Nejvýše šedesáti znaky - to znamená, že řádek nemusí být zaplněn. Historická tisková normostrana tudíž rozhodně není 30 x 60 = 1800 znaků, i když někteří organizátoři soutěží a nakladatelé (zejména ti mladší, kteří nezažili éru psacích strojů) s tímto koeficientem počítají, protože konstantní přepočet z počtu znaků v počítačové době je pro ně nejjednodušší), a uplatňuje se často i u honorářů, například za překlady. Třicetiřádkový dialog skládající se z velmi krátkých přímých řečí prakticky bez uvozovacích vět může obsahovat třeba jen 600 znaků, zatímco obšírný třicetiřádkový popisný odstavec jich bude mít téměř 1800. Obojí ale je jedna tisková normostrana.
    Počet tiskových normostran můžete přibližně zjistit tak, že počet znaků vydělíte 1620, je to ale jen empirická konstanta zprůměrovaná na základě delších textů (tento odhad může silně zkreslit časté používání nadpisů a prázdných řádků, pro CKČ se mi osvědčil spíše odhad 1 NS je cca 1500 znaků). Přesný počet tiskových normostran zjistíte tak, že si ve svém textovém editoru vytvoříte šablonu v neproporcionálním písmu (Courier), s 30 řádky na stránce a délce řádků 60 znaků a do ní „nalijete“ čistý text své práce. (Nezapomeňte na odmazání zbytečných mezer na koncích odstavců a prázdných řádků.) Takto formátovaný text se ale dost špatně čte, proto nedoporučuji ho pro obesílání soutěží používat. Někteří organizátoři požadují text v normostranách, v takovém případě je ale lepší použít proporcionální písmo a úpravou velikosti fontu, řádkování, případně okrajů na stránce dosáhnout stejného počtu stran jako u formátu normostrany.
  • Proč se ve sbírce Mlok obvykle nepublikují práce pod pseudonymem? Doby, kdy vydání práce autora s česky znějícím jménem znamenalo nakladatelskou sebevraždu, naštěstí už minuly, jak vám milerádi dosvědčí například Frank N. Skipper, George P. Walker, Richard D. Evans, Jeremy Shackleton, Thorleif Larssen či Joanna Railly. Dnes naopak česká a slovenská jména „táhnou“, protože většinou zaručují způsob psaní blízký našemu čtenáři. Obáváte-li přílišné publicity, nemístného zájmu zaměstnavatele nebo finančního úřadu, politické persekuce, stydíte-li se za své jméno, máte-li již zavedené jméno, pod nímž jste publikovali třeba za svobodna, či máte-li jiný důvod k ukrývání své pravé totožnosti, čiňte tak aspoň způsobem jako Anna Šochová. Nicméně do průvodky kromě pseudonymu uvádějte i své skutečné občanské jméno, podle pseudonymu vás pošťák obvykle nenajde a Interkom s výsledky se vrátí jako nedoručitelný. Nevyhýbáme se zveřejnění fandomové přezdívky nebo internetového nicku (zajména v Kočasu, kde jsou zveřejňovány i medailonky autorů), ale vždy by to měl být jen doplněk k normálnímu jménu.
  • Proč je mezi nominovanými pracemi jen jedna novela? CKČ je soutěž především povídková. Nominované práce jsou otištěny ve sbírce Mlok a ta má jen omezený rozsah. I proto byl před lety stanovena maximální možná délka příspěvku do kategorie Román a sama kategorie přejmenována na Novela. Víc než jedna se do Mloka prostě nevejde. V kategorii Novela rovněž bývá méně než poloviční počet příspěvků ve srovnání s ostatními kategoriemi, navíc mnohdy rozkolísané kvality. Zatímco jeden rok se sejdou práce kvalitní, takže je v této kategorii udělena cena Mlok, daleko častěji porotci apelují, aby byla zavedena možnost, že se v některé kategorii první místo (a Mlok ani Pulec) neudělí - a mají na mysli právě novely. Vyskytne-li se mezi novelami práce, která mě osloví, může se dostat do Kočasu. A nebo zaujmout nějakého nakladatele či redaktora z řad porotců.
  • Co je to Kočas? Kočas je původně mimořádné číslo KOlejního ČAsopisu, které se zrodilo spolu s CKČ a Parconem v dobách totality, kdy vydat si svévolně jen tak nějakou publikaci plnou podezřelých povídek bez požehnání komunistických pohlavárů byla věc nemyslitelná, Parcon se musel pořádat pod hlavičkou SSM coby „setkání přátel vědeckofantastické literatury“ a počítačová sazba se vyskytovala nanejvýš jako hyperfantastický prvek soutěžních příspěvků. Aby se to v dobách cyklostylu a mechanických psacích strojů stihlo, vybírala úzká skupinka organizátorů povídky k otištění ještě dríve, než skončilo oficiální hodnocení soutěže. Tudíž zveřejněné povídky se nemusely shodovat s těmi oceněnými. Mlok jako sbírka vítězných povídek z CKČ se zrodil až o hezkých pár let později a Kočas pak občas vycházel jako sbítka povídek (ať už z CKČ nebo mimo ni), vydaná u příležitosti Parconu.  Když jsem se stala administrátorem CKČ, přišla mi věčná škoda, aby množství kvalitních příspěvků, které se pro omezený rozsah do Mloka nedostanou, jen zapadalo prachem, a tak se uskutečnila myšlenka obnovit tradici  Zatímco do skladby Mloka nemůžu tak říkajíc kecat, protože ve funkci administrátora soutěže znám jako jediná jména všech autorů, takže nemám právo ani na jediný porotcovský hlas, do Kočasu vybírám povídky podle svého vkusu. Nezřídka se jedná o příspěvky, které bych já sama ohodnotila na první nebo druhé místo, porotci však rozhodli jinak.